Jedna kamarádka od páníčků dala dohromady tohle – to aby z každého štěněte vyrostl slušný, veselý a chytrý pes (třeba se to bude někomu hodit):
Návod k použití psa J:
– Do dveří a ze dveří vychází první pán, pak pes
– Mazlení psa jen když chce pán, psa si zavolá, nechodí za ním
– Krmení v pravidelnou dobu, pes si nesmí vzít z misky, dokud nedostane povel „vezmi si“
– Nesmí skákat na lidi ani na nábytek
– Veškerá nežádoucí činnost je přerušena rázným a hlubokým povelem „fuj“
– Od malička učit psa nechat si na sebe sáhnout, vyčistit uši, dívat se do tlamy, packy atd.
– Žádný povel neopakujeme, před vydáním povelu na sebe musíme psa upoutat (jménem, písknutím apod.) – oční kontakt – když se dívá, pak dát povel (jinak na nás dlabe J)
– Povel „fuj“ pro činnosti, které nesmí dělat nikdy
– Povel „ne“ pro činnosti, které nesmí dělat zrovna v tu chvíli (jindy zakázané nejsou)
– Chválit vyšším a přehnaně nadšeným hlasem (radovat se i za psa J)
– u povelů je hodně důležitá intonace hlasu, každý povel je dobré říkat pokaždé v té samé intonaci (ne všechny povely jedním tónem J, ale rozlišovat mezi nimi), např.
hluboké FUJ, vysoké „k noze“, se-dni /první slabiku vysoký tón, druhou slabiku nízký tón/ a tak dále, pohrát si s tím a nakombinovat – pes vnímá hlavně intonaci hlasu, podle toho rozlišuje povely
– Odměna je buď
A) pamlsek, který dostane, jen když úkol splní hned a správně (v začátku je dobré psovi pomoct povel splnit, tzn. Když má sedni, lehce mu zadek přimáčknout k zemi, později pro povel „k noze“ sedí-li křivě, nenásilně si ho srovnat a odměnit)
B) hračka – za správně splněný povel vyndat psovo oblíbenou hračku (pes ji nemá běžně na hraní k dispozici, nosí u sebe páníček – ideální míček na šňůrce) a pohrát si s ním
– Pes si musí zafixovat POVEL = SPRÁVNĚ VYKONANÝ POVEL = ODMĚNA SLOVNÍ + ňamka nebo hračka
– Hra – začíná ji a končí vždy JEN PÁNÍČEK, povel „dost“ na ukončení hry a převedení pozornosti jinam
– Při hře se psem – přetahování – trochu se se psem přetahovat a nechat ho po chvilce vyhrát – jinak ho přestane hra bavit a ztratí smysl, hračku mu nikdy necpat
– Při hře nehoní páníček psa, ale pes páníčkaJ
– Pokud při povelu „jméno+ke mně“ hned nepřijde, tak mu začít utíkat
– Naučit ho do jeho pelíšku na povel „místo“, když vydrží chvilku ležet – pamlsek a povel „volno“
– Povel „volno“ ukončuje každý předtím daný povel
– Každý povel musí pes plnit tak dlouho, dokud nedostane jiný povel, nebo „volno“, tzn. Má sedni, tak sedí tak dlouho, dokud nedostane „volno“
– Nenechat psa dělat činnosti, které nebude smět dělat, až vyroste (rušit zahrádku, okusovat věci, skákat na lidi) u menších psů je to nejhorší zlozvyk – skákání na lidi, snaží se k nim totiž dostat blíž
– Na vodítku chodí pes vedle páníčka (když nemá povel „k noze“ tak nemusí přesně ani blízko u nohy) ALE nesmí předbíhat dopředu
– povel k noze: pes chodí vlevo u nohy, vodítko držíme v pravé ruce a má být prověšené, pes jde svojí pravou lopatkou na úrovni páníčkova levého kolene
– 1. Puberta začíná kolem 3. Měsíce věku psa – páníček už pro něj není jediný Bůh, začínají ho zajímat věci kolem – prostředí, lidi, psi
– 2. Puberta cca 7-9. Měsíc – už umí povely, ale zkouší je zapomínat, zkouší páníčkovo DŮSLEDNOST a trpělivost, dělá, že nic nezná a neumí J
– Do 1. Roku života je největší riziko, že bude škubat a ničit věci a vybavení bytu, opatření:
– V bytě nenechávat v jeho dosahu (tzn. Na zemi J) ležet žádné věci, kabely, nic, nechat mu k užívání pouze holobyt (zdi, nábytek),a to hlavně, když je doma sám. Nedostane-li šanci něco ničit (nic v dosahu, má svoje hračky a kostičky), tak nic ničit nebude ani nezačne už nikdy
– Když už umí zůstávat sám doma, třeba jen na půl hodiny, nebo hodinu, nechat mu při odchodu zapnuté rádio (pes se necítí sám a je klidnější, časem se rádio odbourá úplně)
– příklady povelů:
– KE MNĚ – vždy, když má přes přiběhnout k páníčkovi, když ho voláme, aby přišel
/vyšší tón KE, hlubší MNĚ/
FUJ – to je jasný
SEDNI
MÍSTO
VOLNO – ruší všechny povely, pes by měl odběhnout od páníčka
ČEKEJ – když má pes někde počkat, ale nemusí přitom v nějaké poloze (lehni, sedni, nebo nemusí stát na místě)
ZŮSTAŇ – v poloze lehni, nebo sedni, zůstává a nehne se (už nikdy J)
HODNÝ, ŠIKOVNÝ – povzbuzení, pochvala
no a víc povelů zatím asi netřeba, zbytek se pak třeba naučíte na cvičáku
